Vědomí těla, vědomí dechu, vědomí mysli

Podle Dr. Mukund Bholeho je vědomí princip, který se rozvíjí a spojuje s myslí a se smyslovými a motorickými orgány a ztotožňuje se s nimi. Na seminářích, které jsem měla možnost absolvovat s tímto světově proslulým znalcem zdravotních účinků jógy, jsme procvičovali vědomí těla, vědomí dechu, vědomí mysli.

Jak tedy cvičit, aby se jóga stala jógou, aby byla nástrojem k našemu sebezdokonalování?

• Nakládáme se svým tělem jako s předmětem poznání a získáváme poznatky o něm a z něj, aniž se zabýváme čímkoli vnějším. Zažíváme vlastní zkušenost, to nás v konečném důsledku učí mít vlastní názor. Tak jógový výcvik přenášíme do běžného života.
• Při praxi nerozlišujeme příjemné a nepříjemné nebo těžší a lehčí, ke všemu přistupujeme stejně. Je to dobrý návyk pro život, kdy také nerozlišujeme dobré a špatné, protože nevíme, co se nakonec ukáže jako užitečné a co škodlivé. Učí nás to snášenlivosti.
• Neztotožňujeme se příliš se svým tělem. Máme ve zvyku říkat: Já jsem unavená, mě bolí hlava. Ale jsme přece vyšší podstata. Správně by bylo říct: Mé tělo je unavené, mé tělo bolí hlava. Vnímejte přítomnost vitální síly, přítomnost emocí.
• Příliš se nad cvičením nezamýšlejte. Myšlenky a emoce necháme volně plynout. Neblokujeme je. Pomůže nám vnímání dechu. Dech nasměruje naši mysl dovnitř a my nasloucháme. Dýchání je klíčem k umění koncentrace, relaxace, pomáhá nám prožívat přítomnost.
• Důležité je vnímat svou mysl, uvědomovat si, na co zrovna myslím. Je to začátek k dosažení umění ovládnutí mysli. Víme, že život není to, co se děje, ale jak já se s tím vyrovnávám ve své hlavě. Tam je cesta k nalezení své pravé podstaty. Tam uvnitř nás samotných nalézáme vnitřní radost. Stávají se z nás svobodní lidé radující se jako děti z obyčejných věcí, umědomujeme si, na čem skutečně v životě záleží.